Pokud byl rock a metal v davnějších dobách doménou mužú (čest světlým ženským výjimkám), pak dnes najdete ženský element ve všech žánrech tvrděhudenbího spektra. Ale popravdě řečeno si při poslechu ERRATUM nedokážu vybavit, kdy se někomu tak pěkně podařilo zasadit ženský vokál do power/trash metalu. Pravdou síce je, že tu najdeme i doommetalovou variaci na krásku a zvíře v dobobě sedmé "Evil", ale "World of Heavenly Lies" je pro změnu křehkým "andělským" epilogem a "Blindness" je na hraně, protože nakukuje do epičtější a melancholičtější komnaty, ale značně kytarově zvrásněné. Ostatní skladby však buď prchají v rychlém kalupu, nebo se valí v pořadně přiostřeném provedení s báječnými řezavými riffy. Nejdříve jsem si myslel, že tento model nemúže fungovat, ale hlas Adriany je tak přirozený a živočíšny, že ani ten operní povlak ho nemúže otupit a skladby jsou zároveň postaveny takovým spúsobem, že ani řev Tomina (nyní už ex-člena) nestojí na druhé koleji. K tomu si připočtěte už zmíněné stylové odbočky, které to všechno zmírňují a ozvláštňují, a máme tu skutečně bohatou paletu, která však ani v jedné položce nezakolísa. ERRATUM tu spojují vznešenost i metalový underground, přičemž je znát, že to neni nějaký divoký nahodilý experiment, ale promyšlená práce, která z té nabízené púlhodiny dělá nečekaně explozivní zážitek. Doufám, že tato kapela brzo sežene náhradu na mužský pěvecký post a bude pokračovat ve skládaní a nahrávaní. Podle zatím slyšeného, toto je pouze chutný předkrm, ERRATUM - abych tak řekl - mají na hodně výživný hlavní chod.

Jan Kozák 6/8

IMAGE